Historicky nejdůležitější jednotkou Mondragon Corporation je Fagor Electrodomesticos Group, jenž vyrábí bílé zboží. Společnost zaměstnává zhruba 2000 lidí v pěti továrnách v Baskicku a dalších 3500 v osmi závodech ve Francii, Číně, Polsku a Maroku.

V listopadu roku 2013 Mondragon oznámil, že společnost Fagor zkrachovala a zažádala o ochranu při platební neschopnosti. Nakonec Fagor nemohl najít finanční prostředky na splacení dluhů ve výši 1,5 miliardy USD, které vznikly v souvislosti s 37% propadem prodejů od roku 2007 kvůli španělské ekonomické krizi a zhroucení realitního trhu.

Při jakékoliv restrukturalizaci nebo likvidaci Mondragon poskytuje pracovní místa a jistotu příjmu po určitou dobu pro některé své pracovníky ve Španělsku. Toto je právě jedna z výhod družstevní sítě. Vnitřní firemní pojišťovna Laguna Aro oznámila, že bude vyplácet 80 % z platu družstevních členů po dobu dvou let a společnost se bude snažit přemístit tolik zaměstnanců do ostatních družstev v rámci sítě, kolik jen bude možné (v současnosti bylo takto zachráněno 1200 pracovních míst). Osud zhruba 3500 pracovníků (tzn. pracovníků-nečlenů), kteří jsou jiného původu než španělského, je zatím nejistý.

Z jakého důvodu nebyla firma Mondragon schopná proměnit mezinárodní soukromou firmu do družstev? Jednalo se o právní, kulturní nebo ekonomické důvody, které k tomu vedly?